Když Franz před pár lety trénoval pražskou Spartu, oháněl se sparťanským srdíčkem a vším, co k tomu patří. Upřímně řečeno, jeho styl se mi líbil. Tatarák v podobě slávistické hvězdy a perfektní gesta před lavičkou, to byl prostě náš Franz.

Jenže, právě to slovo "náš" v poslední době zní hořce. Před několika týdny totiž přijal místo na lavičce pražské Slavie. Jak paradoxní, zarytý Sparťan jde trénovat největšího rivala svého týmu. Ale opravdu tak zarytý?

Franz byl před hráčským angažmá ve Spartě Slavista "jako bejk". Jenže se jeho smýšlení změnilo, byl z něj Sparťan "jako bejk". Ale kdo ví, co ukážou následující týdny a měsíce. Koneckonců, nahněvané jsou oba tábory a to "fest".

Slávisté v čele s kotelníky chystají protesty, kopou symbolické hroby a nadávají na všechny okolo, včetně Franze a vedení klubu. Na druhé straně Sparta nadává na Franze, situace zašla dokonce tak daleko, že před třemi dny někdo poškodil Strakův majetek.

Neznámý pachatel vnikl na pozemek Strakovy rodiny a postříkal jeho dům odsuzujícími nápisy jako "Zradils Spartu" či výhružnými nápisy jako "Některé věci se neodpouštějí".

Prakticky okamžitě se vyrojily spekulace, že za touto akcí stojí Slávisté a nikoliv Sparťané, ale v důsledku.. Není to vlastně jedno? Jisté je pouze to, že Franz zklamal a naštval spoustu lidí. Mě nevyjímaje.