Chodíte ven běhat? Koledujete si o zdravotní problémy

Takto vypadají plice postižené těžkým zápalem. Foto: Klaudiánova nemocnice

Podle primáře plicního oddělení Klaudiánovy nemocnice MUDr. Pavla Červy je ve dnech, kdy měřiče nečistot v ovzduší ukazují nepříznivé hodnoty, naprostý nesmysl jakákoliv větší fyzická aktivita venku. „I zdraví lidé sami cítí, že se jim hůř dýchá. A kdo například chodí ven běhat, ten si koleduje o zdravotní problémy,“ říká. Kvůli škodlivinám v ovzduší jsou průdušky mnohem více namáhané. I proto pak přibývá pacientů se zápalem plic, a to nejen ambulantních, ale i hospitalizovaných. A hlavně i těch, kdo by jinak o plicní oddělení ani nezavadili – tedy lidí kolem třiceti let „Kromě polétavého prachu, jehož zvýšená koncentrace v ovzduší bývá nejčastější, vadí i oxidy dusíku, jejich koncentrace se v ovzduší zvyšují,“ vysvětluje Červa.

Toto jsou zdravé plíce.

Vyšší koncentrace škodlivin v ovzduší je ovšem zejména spouštěčem různých dosud skrytých nebo stabilizovaných nemocí. „Mnohem hůře se dýchá astmatikům, mnohem hůře se dýchá pacientům s chronickou obstrukční plicní nemocí (nemoc, která postihuje zejména kuřáky a která je příčinou postupného snižování kapacity plic a následné dušnosti). Je to proto, že průdušky jsou mnohem více drážděny škodlivinami ze vzduchu,“ říká primář plicního oddělení. „Četl jsem dokonce, že pro děti je to, jako by byly v prostředí, kde někdo vykouří 60 cigaret. To už mi sice přijde přehnané, ale určitě to není věc, která by byla zdraví prospěšná,“ podotýká. A jedním dechem dodává, že kouření určitě škodí zdraví více než pobyt venku v inverzním počasí. „Avšak u malých dětí je třeba být opatrnější. Ty by měly zůstávat doma, protože vnímavost jejich průdušek je větší a může následně dojít k rozvoji různých infekcí, může se dokonce rozvinout i astma,“ říká důrazně. Rodiče dětí zhruba do čtyř let věku by proto v době inverzí měli pečlivě sledovat, jaká je venku smogová situace a pokud znečištění ovzduší překročí stupeň 3, zůstat raději doma.

I dospělí by ale podle Pavla Červy k sobě měli být mnohem pozornější. „Měli by mnohem více dbát, aby nenastydli, protože i fyzikální stres působí mnohem více, když se zhorší působení chemického stresu. Takže opravdu chovat se tak, jak to říkali maminky a babičky – nelítej a oblíkej se,“ doporučuje. K lékaři by podle něj člověk měl jít okamžitě, když se výrazně zhorší kašel či pokud začne vykašlávat větší množství hlenu - zejména pokud jsou v něm krevní žilky. Známka toho, že je třeba navštívit lékaře je i to, když člověk na sobě pozoruje, že se mu výrazným způsobem omezila fyzická výkonnost nebo že to, co zvládal běžně, najednou nezvládne. „To ale samozřejmě platí obecně,“ uzavírá primář Červa.