Česko (fil) Voliči pravice na začátku února aktivují své síly. Preference by dostaly do sněmovny opět TOP 09 (14,1 %) před KSČM (13,9 %), a Věci veřejné (5,1 %) by se vrátily do parlamentních lavic. Jasným vítězem parlamentních voleb by se v únoru podle průzkumu agentury SANEP stala ČSSD (30,1 %).
Ilustrační foto J. Smutný
Oproti lednovému šetření volebních preferencí by se změnila pouze pozice na třetím místě, které po dlouhé době obsadila TOP 09, a odsunula tak KSČM na čtvrtou příčku. Do Poslanecké sněmovny by se dle volebního hypotetického modelu dostala KDU-ČSL (5,3 %) a opakovaně i Věci veřejné.
Posílení ODS (21,7 %) a TOP 09, která odsunula KSČM na čtvrté místo, je možné vnímat jako aktivování pravicově orientovaných voličů, kteří reagují na nárůst preferencí levicových stran. Naopak volební preference komunistů oproti minulému měsíci poklesly. Ve srovnání s letošním lednem pak rovněž výrazným způsobem vzrostla voličská účast. Mírně posílila i nejsilnější opoziční strana ČSSD.
Překvapením může být překročení pětiprocentní hranice Věcí veřejných, což se dá vnímat jako kladné hodnocení činnosti vicepremiérky pro boj s korupcí a místopředsedkyně sněmovny za Věci veřejné Karolíny Peake. VV však získávají nazpět ztracenou důvěru voličů i úspěšnou snahou o prosazení přímé prezidentské volby nebo omezením poslanecké doživotní imunity.
Neméně zajímavé je i dosažení tříprocentní hranice Strany zelených, která se těšila značné podpoře zesnulého exprezidenta Václava Havla. Jak dále ukazuje aktuální šetření volebních preferencí společnosti SANEP, voličský elektorát reaguje velice citlivě na různé podněty a pro skutečný výsledek volebního klání je rozhodujícím faktorem nejen volební účast, ale i momentální dění na domácí politické scéně.
Hypotetický volební model, který vychází z aktuálního průzkumu volebních preferencí, tedy z hlasů pouze rozhodnutých voličů a také údajů z posledních sněmovních voleb za použití d´Hondtovy metody pro výpočet mandátů pro strany naznačuje, že by hlasy voličů vedly i v měsíci únoru k velmi složité povolební situaci. ČSSD coby jednoznačný vítěz únorových hypotetických voleb by tak v rámci hledání možného koaličního partnera či partnerů mohla sestavit pohodlnou většinovou vládní koalici ve spojení s TOP 09, KDU-ČSL a VV. K většinovému ovládnutí sněmovny by pak ČSSD mohla postačit vládní koalice s TOP 09 a VV, nebo KDU-ČSL. Jak pro ČSSD, tak i pro ODS by bylo východiskem i sestavení vzájemné velké koalice. Koaliční uskupení dvou levicových stran, tedy ČSSD a KSČM by k sestavení většinové koalice nestačilo. Druhá nejsilnější strana ODS by kromě velké koalice s ČSSD měla pouze jednu možnost a to sestavení většinové koalice se stávajícími koaličními partnery, tedy TOP 09 a VV a s KDU-ČSL.