Reklama
 
 


Stále po práci běhám po lese, prozrazuje bývalý maratónec Vladimír Koudelka

ROZHOVOR MBnovin vydáno 25. listopadu v 10:33
 

Královně sportů přišel na chuť poměrně pozdě - až na stavební průmyslovce v Mělníku, kdy v 17 letech zjistil, že v bězích na dlouhé tratě na středoškolských atletických hrách dokáže své daleko trénovanější spolužáky porazit. V tehdy populárním Běhu Mladé fronty a Smeny se probojoval až do celostátního finále a skončil na osmém místě. Vstoupil do právě založeného oddílu EMĚ Mělník a závodil na úrovni krajského přeboru. Tajně doufal, že vojnu přežije v tretrách a dresu nějaké Dukly, ale poslali ho na brněnské letiště. Jeho zdravé naštvání se však zúročilo ještě v přijímači, kde na prvních závodech s přehledem převálcoval tehdejší vojenské profíky, a putoval do atletického oddílu Vojenské akademie a poté do Rudé hvězdy Pardubice. Po vojně se stal součástí mladoboleslavského běžeckého týmu trenéra Pavla Svobody. Postupně se dostal až do reprezentace a za svůj největší úspěch považuje 8. místo na Mezinárodním maratónu v Severní Koreji. Jeho budapešťský výkon 2:21:49.0 dodnes patří k našim nejlepším dosaženým časům.

Boleslavská atletika má letos 85 let a tento rozhovor vznikl na slavnostním večeru k této příležitosti. Jeho protagonistovi je přesně o třicet let méně. Několikanásobný československý reprezentant v maratónu a dnes viceprezident lehkoatletického oddílu AC Mladá Boleslav Vladimír Koudelka.

Stále po práci běhám po lese, prozrazuje bývalý maratónec Vladimír Koudelka

Vladimír Koudelka. Foto: M. Filip 

- Proč se vlastně atletice říká Královna sportů?

Vidíte, to jste mě zaskočil. Možná proto, že obsahuje tolik různorodých disciplín.

- A která z nich je královská pro vás?

(smích) Samozřejmě, že maratón.

- Jaké jsou předpoklady, které musí mít atlet, aby se stal špičkovým běžcem na dlouhé tratě? Patrně se budou lišit od sprintera...?

Sprinter se musí jako talent narodit, u dlouhých tratí se dá dost věcí natrénovat. Samozřejmě musíte mít nějaké fyzické dispozice, dobré zdraví a hlavně velkou vůli, protože je nutné naběhat obrovská kvanta kilometrů. Nebyl jsem z těch, kteří by měli natrénováno nejvíc, ale i když jsem při tom chodil do práce, naběhal jsem měsíčně nějakých 500 kilometrů.

- Jak byste s tím výkonem 2:21:49, který je mimochodem nejlepším mladoboleslavským maratónským časem všech dob, obstál v dnešní konkurenci?

V dnešní době se toho moc nezměnilo, snad jeden-dva lidi v Česku zaběhli čas lepší, takže v republice bych byl určitě do pátého místa.

Celý rozhovor si přečtěte v tištěném vydání MBnovin. Už v pátek u prodejců tisku.

Autor: km, MBnoviny.cz

 
Sdílejte tento článek
  Reklama
 
ReklamaReklama
 
Reklama | Kontakty | O nás | RSS