TO MI HLAVA NEBERE: Na poště jako ve středověku
Jako ve středověku jsem si připadal v první lednové pondělí na jedné z českých pošt v Mladé Boleslavi. Ne, že by pracovnice byly navlečeny do dobového oblečení, na hlavách se zavšivenými parukami a osvětlení by zajišťovaly svíce či louče. Důvod byl zcela jiný. V okamžiku, kdy jsem si chtěl vyzvednout obchodní balík na dobírku, se mi na dotaz, zda mohu platit kartou, dostalo zamítavé odpovědi. Pracovnice pošty ještě dodala, že platit lze pouze kartou „Poštovní spořitelny“.
Ilustrační foto M. Filip
Dárcem krve bych rozhodně po této odpovědi být nemohl. Krve by se ve mně nedořezal, dokonce jsem si připadal jako opařený a měřič tlaku by možná ukázal hodnoty výrazně převyšující klidový stav. Nezbývalo mi než zhluboka vydechnout a vyrazit k bankomatu. „Zlaťáky“ či groše ve formě korun českých přenést z přístroje do rukou monopolní, středověkem poznamenané společnosti. Přístup státní firmy mi připadá stejně nesmyslný, jako kdyby v některém ze supermarketů požadovali při placení kartou pouze kartu určité, pokud možno své, banky. Zatímco pošta ještě bezhotovostní platební styk prakticky nezaregistrovala, jiné instituce vycházejí lidem vstříc. Vždyť dnes i pokuty za přestupky v dopravě máte mnohdy možnost zaplatit kartou. Poučení pro mne a možná i pro ostatní. Nevyužívat takové služby a zboží si nechat posílat jiným dodavatelem, který už ví, že máme rok 2012.
PETR SPAL
